Článek představuje hlavní závěry konference, která se konala 7. října 2017 v Abú Zabí, jejímž partnerem bylo i OECD.
Akce se zúčastnilo celkem 1065 zástupců z 80 zemí světa, kteří diskutovali o roli učitele v 21. století. Učitelé si zde měli možnost vyměnit zkušenosti, nejefektivnější způsoby výuky a tipy, jak správně využívat technologie ve výuce, jak dosáhnout efektivní inkluze nebo jak například více angažovat rodiče.
Spojené arabské emiráty si jsou vědomy toho, že lidé s dobrými znalostmi, kteří jsou kreativní, umějí řešit problémy, jsou zvídaví, odvážní a houževnatí, mají zcela zásadní vliv na pozitivní ekonomický a sociální vývoj země. Cílem Spojených arabských emirátů je umístit se mezi prvními 20 systémy školství podle mezinárodního šetření PISA. Kdyby se jim to podařilo, mohla by ekonomika Spojených arabských emirátů zaznamenat nárůst o 5600 milionů amerických dolarů během života současných žáků základních škol. Problémem je to, že toto „nové bohatství“ je v rukách učitelů. Do rozvoje jejich dovedností však Spojené arabské emiráty doposud neinvestovaly.
První vlaštovkou ohlašující změnu přístupu je globální fórum učitelů (Qudwa Global Teachers' Forum), kterého se zúčastnilo více než 1000 učitelů z celého světa. Téma je více než aktuální. Jak vyplývá ze zpráv Světového ekonomického fóra, třetina dovedností, které jsou v současnosti potřebné pro výkon práce, budou v roce 2020 nadbytečné. Podle jiného odhadu 65 % dětí, které nastupují do první třídy, budou vykonávat povolání, která dnes ještě neexistují.[1] Učitelé tedy stojí před velkou výzvou. Znalosti a dovednosti, které lze žákům předat jednoduše a lze je snadno testovat, jsou právě ty, které je možné digitalizovat a automatizovat. Jak vzdělávat pro budoucnost, a ne minulost? Jak se promění role učitele? Jaké dovednosti by měli mít učitelé ve 21. století? To jsou otázky, které zazněly v rámci fóra a ovlivnily i volbu názvu fóra, neboť „qudwa“ v arabštině znamená vzor. Žáci často vnímají učitele jako své vzory, učitelé se mohou také stát vzory v rámci dané komunity.
Všichni registrovaní účastníci se zúčastnili malého výzkumu, který se týkal toho, jak by měl vypadat učitel zítřka. Za klíčové byly označeny měkké dovednosti, například schopnost porozumět individuálním potřebám žáků nebo komunikační schopnosti. Ze šetření vyplývá, že celkem 90,16 % dotázaných učitelů používá ve třídě laptopy nebo tablety. 78,24 % využívá sociální média, ale pouze 18,89 % oslovených souhlasilo s tvrzením, že „výborné znalosti a dovednosti potřebné k používání moderních technologií (jako například virtuální realita) jsou tím nejdůležitějším faktorem, který ovlivňuje to, zda učitelé uspějí u svých budoucích žáků“. Téměř polovina respondentů (přesně 45,57 %) souhlasila s tím, že klíčovým faktorem pro úspěch učitele jsou jeho dobré znalosti a nadšení pro daný obor. V dotazníkovém šetření se objevilo toto téma ještě jednou, odpovědi mají velmi podobný výsledek. 41,4 % účastníků si myslí, že dobré znalosti technologií (laptopů a tabletů) jsou nejméně důležitým faktorem pro úspěšnost učitele, 60,01 % oslovených souhlasilo s tvrzením, že nejdůležitější dovedností v budoucnosti bude schopnost rozumět individuálním potřebám každého žáka a studenta.
Diskuse v celkem 90 sekcích realizovaných v rámci fóra se dají shrnout do čtyř hlavních tematických oblastí.
Reakce na rychle se měnící svět
Jedna ze sekcí se věnovala příkladům toho, jak digitální technologie přispívají k dobré výuce. Zaznělo zde, že technologie nejsou samospásné a jejich využívání nezvyšuje automaticky kvalitu výuky. Díky technologiím by se z fóra Qudwa mohla stát platforma, která by pomocí hromadného získávání zdrojů poskytovala všem zájemcům příklady praxe. Dalším, možná dokonce důležitějším faktorem než technologie je pocit zodpovědnosti u učitelů i žáků. Učitelé by neměli mít odpovědnost pouze za vlastní výuku, ale také za potřebné změny kurikula. I ty nejefektivnější reformní snahy opírající se o kurikula definované na vládní úrovni trvají více než deset let. Trvá dlouho, než se nové cíle a metody stanou nedílnou součástí běžných metod výuky. V době, kdy se vše zrychluje, tak nevyhnutelně vzniká propast mezi tím, co by se žáci potřebovali naučit, a tím, co je učitelé učí. Jedinou možností, jak zrychlit celý proces, je to, aby se učitelé sami zasadili o to, aby se z kurikul stala kurikula 21. století. Znalosti vázané na předmět budou stále méně středem výuky, ale stanou se pouze jejím kontextem. Vzdělávání 21. století by mělo žákům pomoci vytvořit si sadu spolehlivých nástrojů, které jim pomohou najít si svou cestu v komplexním, nejistém, nejednoznačném a rychle se proměňujícím světě. Fórum jasně ukázalo, že efektivní výuka by neměla být uzavřená a měla by hledat možnosti propojení s okolním světem. Může se jednat o synergie s rodinami, komunitami, vysokoškolskými institucemi, jinými školami nebo například i světem práce. Některé příklady dobré praxe se zaměřovaly například na popis toho, jak je přínosné zvát zástupce dané komunity působící v různých oblastech a diskutovat s nimi o jejich kariéře. Dalším diskutovaným tématem bylo projektové vyučování. Zatímco v minulosti byl hlavním tématem daný předmět a znalosti s ním spojené, v budoucnosti by se měla pozornost žáků soustředit na projekt. Žáci se při řešení projektového úkolu naučí myslet napříč obory. Zatímco minulost byla hierarchická, budoucnost je kolaborativní a vychází ze skutečnosti, že žák i učitel mohou být zdrojem informací a spolutvůrcem vyučování.
Odhodlání pomoci všem žákům
V rámci fóra mnohokrát zaznělo, že je nutné pokusit se vyzdvihnout talent každého žáka. Každý žák je schopen se učit, je pouze nutné diferenciovat výukové metody a přizpůsobit je potřebám každého jednotlivého žáka. Učitelé a školy by si měli uvědomit, že každý žák se učí jinak, žáci by měli být více vtaženi do výukového procesu a měli by získat možnost spoludefinovat čas, místo, způsob a tempo, jak se budou učit. Zdůrazněno bylo také to, že je nutné pomáhat všem a zejména těm ze sociálně znevýhodněných rodin, kteří mají často pouze jednu příležitost získat dobré vzdělání.
Učitelé v roli žáků
Učitelé z celého světa zdůraznili důležitost celoživotního vzdělávání. Nejlépe to vystihuje výrok Richarda Spencera z Velké Británie: „Skvělí učitelé jsou zároveň skvělými žáky a žáci musejí vidět, jak se jejich učitelé učí.“ Vysokoškolské vzdělání poskytuje pouze základy, nové dovednosti by si měli učitelé osvojovat průběžně v rámci celoživotního učení. Je nezbytné, aby učitelé pracovali s vysokou mírou samostatnosti a zároveň v kolaborativním prostředí, v rámci kterého získávají zpětnou vazbu.
Zítřek začíná dnes
Všechny výše zmíněné změny budou mít vliv na organizaci práce ve školách. Minulost se týkala ve velké míře předpisů, budoucnost by měla být více o rozvoji dané profese a profesionalitě. Ta vyžaduje silný důraz na vnitřní motivaci, pocit odpovědnosti, samostatnost, ale zároveň ochotu spolupracovat. Je potřeba, aby veřejnost měla důvěru k učitelům, jejich odbornosti a profesionalitě. Je nutné si uvědomit, že takováto změna nemůže vycházet z vlády, ale zároveň nemůže vycházet pouze zezdola. Svět vzdělávání se musí naučit lépe identifikovat hlavní hybatele změny a hledat efektivnější přístupy pro rozvoj a šíření inovací. Je to také o tom, naučit se rozpoznat, odměnit a oslavit úspěch, podporovat všechny, kdo chtějí zkoušet nové přístupy a mají nové, inovativní nápady. Oblast vzdělávání nepotřebuje virtuální reformu, ale opravdovou změnu. Není možné čekat na změnu systému, která se nestane ze dne na den. Právě konference, jako je například Qudwa, přinášejí učitelům konkrétní tipy, které lze okamžitě uplatnit ve vlastní výuce. V budoucnosti bude možná právě otevřenost jedním z hlavních faktorů pro zvýšení kvality vzdělávání. Školy by se pak mohly dělit na ty, které se cítí ohroženy alternativními způsoby myšlení, a na ty, které jsou otevřené světu a ochotné učit se ze zkušeností získaných v jednotlivých zemích.