V rámci fóra OECD vznikl rozhovor se Shea Gopaul, zakladatelkou sítě GAN o možnostech, jak může učňovská příprava pomoci překlenout nesoulad mezi nabízenými a požadovanými dovednostmi, a o tom, že efektivní programy odborného vzdělávání jsou výhodné a přínosné jak pro podniky, tak pro zaměstnance. Článek zároveň představuje cíle a hlavní principy celé sítě.
Shea Gopaul tráví jako zakladatelka a výkonná ředitelka Global Apprenticeship Network[1] (GAN) spoustu času přemýšlením o budoucnosti práce. Umělá inteligence, strojové učení a nové technologie výraznou měrou proměňují dovednosti požadované dnešními zaměstnavateli. Kariérní postup mladých dospělých je stále méně předvídatelný. Gopaul je ale přesvědčená, že právě příprava učňů může nabídnout řešení této situace – a to jak absolventům, kteří si nevědí rady s budoucností, tak dospělým, kteří musejí své dovednosti přizpůsobit požadavkům rychle se měnícího trhu práce.
Příprava učňů realizovaná na pracovišti je atraktivní forma vzdělávání mladých lidí, která je prakticky připravuje pro vstup na trh práce. Mnoho zemí se snaží více či méně úspěšně podporovat učňovskou přípravu. Jaké jsou podle vašeho názoru největší úskalí spojená se zaváděním systému přípravy učňů? Znáte nějaké příklady dobré praxe?
Mluvíme-li o příkladech dobré praxe, máme na mysli většinou země, jako je Švýcarsko, Německo a Rakousko. Ale i tyto země řeší problém stigmatizace odborného vzdělávání. Problémem číslo jedna je v každé zemi skutečnost, že rodiče vidí kariéru svých dětí spojenou výhradně se studiem na univerzitě. Jiné možnosti uplatnění nebo odborné vzdělávání je vždy vnímáno jako druhořadé.
Sergio Ermotti, který řídí UBS (Union des Banques Suisses, jedna z největších švýcarských bank se sídlem v Curychu, pozn. překl.), člen rady GAN, začínal v 15 letech jako žák odborného vzdělávání. Nevěděl, co chce dělat, tak začal jako učeň v bankovnictví. Nevěděl, jestli bude v bankovním sektoru pracovat, ale učňovská příprava mu pomohla se rozhodnout a také mu umožnila vyzrát. Díky prostupnosti švýcarského systému může každý učeň pokračovat v dalším studiu. Velkou výhodu vidím v tom, že příprava učňů poskytuje čas uvědomit si, co člověk chce, a vyzrát. Následně je pak možné studovat na univerzitě.
Bohužel žáci byli ve firmách často využíváni jako zdroj levné pracovní síly. Nerada to říkám, ale je to pravda. Z toho důvodu v mnoha zemích nyní existuje tvrdá a velmi komplikovaná legislativa, která znemožňuje, aby se zaměstnavatelé více angažovali v oblasti učňovské přípravy. Naše národní sítě GAN se snaží o to, aby zástupci veřejného a soukromého sektoru diskutovali u jednoho stolu o tom, jakým způsobem lze nastavit prostředí, které by podporovalo aktivní zapojení zaměstnavatelů a vedlo je k zakládání programů učňovské přípravy. Takové prostředí často počítá s daňovými pobídkami.
Často zaměstnavatelům ukazujeme, že se jim jejich investice vrátí. Vytváření programů odborného vzdělávání může být velmi nákladné. Například ve Spojených státech ale získá zaměstnavatel za každý dolar vynaložený na učně a jeho přípravu zpět 1,47 dolaru. Ve Švýcarsku musejí zaměstnavatelé investovat první rok, ve druhém a třetím roce získají všechny své investované prostředky zpět. Musíme se snažit lépe komunikovat se zaměstnavateli a vysvětlovat jim, že pro podporu přípravy učňů existují dobré obchodní důvody.
Nové technologie proměňují strukturu zaměstnanosti a činnosti vykonávané v rámci jednotlivých pracovních pozic. Máte zkušenosti s tím, zda se programy odborného vzdělávání a přípravy těmto změnám přizpůsobují? Jakou roli má podle vás učňovská příprava v době, kdy umělá inteligence, strojové učení a nové technologie mění dovednosti požadované zaměstnavateli?
V GAN máme dost IT firem, které mladé lidi s potřebnými dovednostmi shánějí opravdu pouze s obtížemi. Tyto firmy často volají po kratších programech, které by se zaměřovaly na rozvoj měkkých dovedností, jako jsou například spolupráce, komunikace, týmová práce a kreativita, což určitě nejsou dovednosti, které byste očekávali jako požadavky firem působících v oblasti IT. IT společnosti cítí, že mohou naučit mladé lidi technické dovednosti, ale daleko důležitější je chuť a ochota učit se a flexibilita. Učňovská příprava by s rozvojem těchto dovedností mohla pomoci. V minulosti docházelo k rozvoji zejména odborných dovedností, ale například firmy působící v oblasti IT tvrdí, že technologie, se kterými se žáci seznámí, nemusejí být již za šest měsíců relevantní. Je důležité, aby se mladí lidé naučili neustále se vzdělávat a byli schopni se přizpůsobovat novým a vyspělejším technologiím.
Některé země nastavily finanční pobídky, jako například dotace nebo daňové úlevy, které mají pomoci zpropagovat odbornou přípravu. Jaké jsou vaše zkušenosti s těmito mechanismy? Existují i jiné lepší způsoby, jak zapojit zaměstnavatele?
Nejsem si jistá, zda u velkých podniků hraje finanční aspekt nějakou zásadnější roli. Jistě je to ovšem důležité pro malé a střední podniky. Právě v těchto podnicích bude docházet k výraznému nárůstu pracovních míst. Proto jsou zapotřebí finanční pobídky, neboť vytváření vzdělávacích programů může být velmi komplikované. Například v USA existuje celkem 50 států, které všechno dělají rozdílně. V případě, že jste zaměstnavatel a jste činný ve všech 50 státech, musíte v každém státě absolvovat jiný postup registrace, sami také musíte navázat partnerství se školami a univerzitami, což je opravdu nákladné a časově náročné. Zapotřebí jsou prostředníci, kteří celý proces zjednoduší. Velké nadnárodní firmy mají personální oddělení, která tuto práci mohou vykonávat, ale i z velkých podniků se ozývají hlasy, že je celá agenda příliš drahá a vynaložené prostředky jsou velmi vysoké. Myslím, že řešením je zjednodušení celého systému. Zaměstnavatelé by měli mít volnost realizovat inovativní přípravu učňů.
Domnívám se, že daňové pobídky mohou být důležité, ale důležitější je informovanost, která je zároveň i největší překážkou. Proto se snažíme sdílet příklady dobré praxe podniků, které zavádějí odborné vzdělávání, a ukazovat, že je to ekonomicky výhodné, že to má smysl. Takové podniky mají lepší výsledky, mladí lidé zde pracují společně s mentory a cítí, že do podniku patří. Jsou více zapojeni, a tím jsou také produktivnější.
Ve světě existuje mnoho systémů odborného vzdělávání, ale myslím si, že není možné zkopírovat a vložit systém jedné země do jiného prostředí. Musíte se nejdřív podívat na danou kulturu a musíte také zohlednit rozdílnost různých průmyslových odvětví. Není to nesplnitelný úkol. Je třeba najít správné osoby a partnery a pak se dá vše snadno realizovat.
Představení sítě GAN
Co je GAN?
GAN je aliance zaštiťující obchodní inciativy týkající se rozvoje dovedností a vytváření příležitostí pro mladé – zejména prostřednictvím učňovské přípravy. Jedná se o globální platformu, která se snaží o rozvoj národních sítí GAN, do kterých se zapojují jednotlivé podniky ze soukromého sektoru, obchodní federace a asociace v dané zemi. Sdílejí a vyměňují si zde příklady dobré praxe a činností, které mají za cíl zvyšovat dovednosti mladých a pomáhat jim při uplatňování na trhu práce. V současné době existují sítě GAN v Turecku, Indonésii, Španělsku, Francii, Argentině, Kolumbii, Mexiku, Tanzanii, Namibii, Kostarice a Malawi. Nové sítě GAN vznikají v Nizozemsku a Belgii. Iniciativa je vedená zástupci podniků, kteří využívají tuto globální platformu pro podporu stáží a přípravy učňů přímo na pracovišti. Členové sítě působí ve svých zemích a ve svém sektoru a snaží se zmírnit nezaměstnanost mladých. Zároveň posilují konkurenceschopnost svých podniků tím, že investují do svých pracovníků.
Proč GAN vznikl?
Mladí lidé jsou jednou ze skupin, které jsou nevíce ohroženy globální recesí. Chtějí pracovat, ale mají pouze málo příležitostí. Nezaměstnanost mladých byla v roce 2014 podle studie ILO (International Labour Organization, Mezinárodní organizace práce) 2,9krát vyšší než u dospělých. V Evropě se nezaměstnanost mladých pohybuje nad 22 %, na celém světě je dnes celkem 74 milionů mladých nezaměstnaných. V zemích s vysokým procentem učňů, jako jsou Švýcarsko, Rakousko a Německo, je nezaměstnanost mladých výrazně nižší než v ostatních zemích. Vzdělávací programy pro učně, žáky, studenty, stážisty nebo řemeslníky jsou klíčové pro vytváření pracovních míst a pro rozvíjení dovedností potřebných na trhu práce, protože:
-
zajišťují, aby získané dovednosti odpovídaly potřebám daného podniku/sektoru;
-
drží krok s nejnovějšími změnami v technologiích, s dynamikou trhu práce a pracovními postupy;
-
rozvíjejí u mladých lidí klíčové dovednosti: řešení problémů, týmová práce a komunikace;
-
nabízejí mladým možnost přivydělat si během učňovské přípravy;
-
pomáhají překonat problémy spojené s nedostatečnou praxí (to je důvod, proč má mnoho mladých vysokoškoláků obtíže s uplatněním na trhu práce).
Více informací o síti GAN je dostupných na: https://www.gan-global.org/why
Více o tématu se dozvíte také zde: http://www.cedefop.europa.eu/en/publications-and-resources/data-visualisations/apprenticeship-schemes/country-fiches
[1] V článku hojně užívaný termín „apprenticeship“ je překládán jako učňovská příprava, případně příprava učňů. Apprenticeship znamená podle Evropského střediska odborné přípravy (Cedefop) systematické a dlouhodobé období, ve kterém se střídá příprava na pracovišti a ve vzdělávací instituci nebo v centru odborné přípravy. Učeň je smluvně vázán na zaměstnavatele a dostává za svou činnost plat nebo odměnu. Zaměstnavatel přebírá odpovědnost za poskytování přípravy, která vede ke konkrétnímu povolání. Příkladem takového střídání přípravy (alternance training) je německý duální systém.