pro vzdělávání

Zpráva OECD (Policy Brief) informuje o důležitosti informačních a komunikačních technologií, které jsou v současné době požadovány ve většině nabízených pracovních pozic a ovlivňují i výši platu. 56 % dospělé populace v členských zemích OECD však nemá žádné nebo pouze základní ICT dovednosti.

Jaké kompetence budou potřeba v digitálním světě zítřka?

Správné dovednosti a kompetence jsou zásadní, neboť mohou podnítit inovace, produktivitu a ekonomický růst a zajistit inkluzivní trhy práce. Potřebné jsou různé typy dovedností a kompetencí: technické dovednosti, dovednosti v příslušném oboru a v neposlední řadě i ICT dovednosti. Pokročilou úroveň ICT dovedností musejí mít pracovníci, kteří stojí za inovacemi, podporují digitální infrastruktury a zabezpečují fungování digitálních ekosystémů. Všeobecné ICT dovednosti potřebují pracovníci, ale i občané, kteří musejí být schopni používat digitální technologie. Kompetence, jako je vedení, řešení problémů a komunikace, doplňují ICT dovednosti a jsou nezbytné pro kolaborativní práci, která využívá informační a komunikační technologie. Zatímco v nedávné minulosti byly ICT dovednosti potřebné pouze u pár vybraných povolání, například v USA jsou dnes požadovány na všech pracovních pozicích, výjimku tvoří pouze mytí nádobí a příprava jídla. Podobná situace je i ve většině členských států OECD. Více než 95 % zaměstnanců ve velkých podnicích a 85 % zaměstnanců ve středně velkých podnicích má přístup k internetu a využívá ho jako nedílnou součást svého běžného pracovního dne. V malých podnicích dosahuje tento podíl minimálně 65 %. OECD odhaduje, že téměř 10 % pracovníků (průměr v rámci členských států OECD) je v současné době na pracovních pozicích, které by mohly být plně nahrazeny stroji, 25 % pracovníků ale vykonává zaměstnání, ve kterých může být vysoké procento činností (50–70 %) automatizováno. Z toho vyplývá, že v centru pozornosti by měly být zejména flexibilní dovednosti a kompetence. Díky nim se mohou pracovníci průběžně přizpůsobovat měnícím se podmínkám a technologiím a mohou řešit komplexní činnosti, které není možné automatizovat. Například němečtí pracovníci musejí mít v současné době celou sadu dovedností umožňujících jim vykonávat více činností, na rozdíl od 70. let, kdy stačilo vykonávat pouze jednu specifickou činnost. Nemění se pouze pracovní činnosti a pracoviště, ale i vztahy mezi podniky a klienty a také nabídka veřejných a sociálních služeb se stále více spoléhá na digitální, mobilní nástroje nebo na sociální média.
 

Jsou pracovníci připraveni na digitální svět?

Každý člověk by měl být připraven na to, že během svého života musí několikrát změnit své povolání. Pouze flexibilita a ochota osvojovat si nové dovednosti zabrání možné nezaměstnanosti. Právě dovednosti v oblasti ICT jsou stále důležitější pro dobré uplatnění na trhu práce a pro zajištění vyššího platu. Výsledky z Mezinárodního výzkumu kompetencí dospělých (OECD, PIAAC) však nejsou příliš povzbudivé. Ze zprávy vyplývá, že v průměru více než 50 % dospělé populace ve 28 členských zemích OECD zvládá pouze nejjednodušší počítačové úkony (psaní e-mailu, hledání na webu) nebo nemá vůbec žádné počítačové dovednosti. Pouze zhruba třetina pracovníků má pokročilejší dovednosti, které jim umožňují vyhodnocovat a řešit problémy. Výsledkem je to, že pracovníci pravidelně využívají informační a komunikační technologie, aniž by měli odpovídající znalosti. V průměru je více než 40 % lidí, kteří využívají každodenně software, ale nemají potřebné dovednosti pro to, aby digitální technologie využívali efektivně. Mladší generace je na tom samozřejmě lépe než starší lidé. 42 % pracovníků mezi 25 a 34 lety je schopno vykonávat složitější pracovní činnosti, které vyžadují využívání konkrétních aplikací (například tvorbu a využití online formuláře), ve věkové skupině 55–65 let má tuto dovednost pouze 1 z 10. Ačkoliv by se mohlo zdát, že většina mladých lidí ovládá technologie, existuje stále velký podíl mladých s nedostatečnými dovednostmi (zejména u lidí s neukončeným vzděláním nebo u migrantů).
Důležitost digitálních kompetencí se odráží ve výši platů. Pracovníci, kteří mají počítačové dovednosti na úrovni 2 nebo 3, jsou v průměru placeni o 27 % více než ti, kteří jsou na nebo pod úrovní 1 a zvládají pouze základní počítačové úkony (psaní na klávesnici, používání myši). V Anglii, Singapuru a Spojených státech jsou tyto rozdíly větší než 50 %. Pracovníci, kteří nemají žádné zkušenosti s používáním počítače, vydělávají v průměru o 10 % méně než ti se základními počítačovými dovednostmi. Aby bylo možné plně využívat nové technologie, potřebují jednotlivé ekonomiky specialisty v oblasti ICT: pracovníky, kteří dokážou kromě jiných dovedností kódovat, vytvářet aplikace, řídit sítě a analyzovat velké objemy dat. I málo kvalifikované pracovní síly však musejí mít základní znalosti a dovednosti v oblasti ICT (například dělnické profese v plně automatizovaných podnicích nebo číšníci, kteří přijímají objednávky pomocí iPADů). Musíme zmínit také velký rozdíl mezi počtem mužů a žen, kteří pracují jako ICT specialisté. V roce 2014 bylo ve státech OECD 5,5 % ICT specialistů – mužů a pouze 1,4 % ICT specialistek.
Digitalizace světa práce bude vyžadovat revizi současné politiky zaměstnanosti a politiky týkající se rozvoje kompetencí. Zde jsou uvedeny čtyři klíčové priority, které by měly zajistit udržitelný růst a pomoci držet krok se všemi změnami:

1. První prioritou je zajistit, aby všichni žáci a studenti získali základní ICT dovednosti, ale také dobrou čtenářskou a matematickou gramotnost a osvojili si kompetence k řešení problémů, které jim umožní, aby informační a komunikační technologie využívali efektivně. Na druhé straně, ICT specialisté potřebují kompetence a dovednosti pro konkrétní povolání (například v oblasti zdravotnictví, vzdělávání a průmyslu).

2. Systémy vzdělávání a odborné přípravy by měly být schopné lépe zhodnotit a předvídat potřebné kompetence, přizpůsobovat jim vzdělávací programy. Je nutné získávat data, která doplní informace z trhu práce sledující měnící se potřeby.

3. Zaměstnavatelé musejí využívat plnou měrou digitální kompetence, díky tomu dosáhnou vyšší produktivity a konkurenceschopnosti. Je nutné podporovat lepší organizaci práce a postupy řízení ve všech podnicích a napříč ekonomikou a zároveň posilovat kompetence a dovednosti potřebné pro tyto postupy.

4. Vzhledem k neustále se měnícím potřebným kompetencím je zásadní, aby pracovníci měli možnost průběžně se vzdělávat. To vyžaduje, aby pro podniky a pracovníky existovaly lepší pobídky na rekvalifikace a kurzy zvyšující kvalifikace. Zároveň roste zodpovědnost jednotlivců za rozvoj svých vlastních dovedností a kompetencí. Málo kvalifikovaní pracovníci jsou často mezi posledními, kteří absolvují školení, ačkoliv právě oni jsou vystaveni největšímu riziku ztráty zaměstnání.

 
Pro mladé, kteří odešli ze vzdělávání a nemají dostatečné kompetence a dovednosti, by měly existovat „programy druhé šance“ (second-chance programmes). Programy druhé šance podporované Evropskou unií nebo ty v Kanadě, Francii, Irsku a Spojených státech se velké míře orientují na rozvoj základních a doplňkových ICT dovedností. Digitalizace nabízí nové možnosti pro tvorbu a realizaci těchto kurzů – například otevřené vzdělávací zdroje a hromadné otevřené online kurzy (MOOC, z anglického massive open online course). Účast na nich je ale nízká, zejména proto, že tyto formy vzdělávání nejsou považovány za kvalitní, chybějí jednoduché postupy pro uznávání takto získaných kompetencí a v neposlední řadě chybějí adekvátní pobídky. V současné době se začínají objevovat alternativní formy certifikace (tzv. Open Badge). Řada společností, jako je Microsoft, CISCO, HP, Samsung, Apple a Google, nabízí certifikáty, které účastníci online kurzů mohou získat přímo online.
Závěrem lze shrnout, že v budoucnosti bude potřeba posílit počáteční vzdělávání, zlepšit pobídky dalšího vzdělávání, podporovat programy pro nezaměstnané a zajistit shodu mezi nabízenými a požadovanými kompetencemi. Pracovní pozice, které vyžadují intenzivní využívání informačních a komunikačních technologií, vyžadují také celou řadu dalších technických a odborných dovedností a dovedností typických pro dané povolání, ale i dobré dovednosti a kompetence v oblasti zpracování informací, kompetence týkající se spolupráce, sdílení informací, prezentování, poskytování poradenství, samostatné práce, vedení a řešení problémů. Jisté úkony a činnosti sice jsou a budou automatizovány, ale zvyšuje se hodnota dovedností a kompetencí potřebných pro činnosti, které automatizovat nelze.