Téma osobní pohody žáků prolíná finským základním vzděláváním. Je ukotveno v legislativě, kultuře škol i školním kurikulu. Jaká opatření podporují tzv. well-being žáků v jednom z nejúspěšnějších vzdělávacích systémů světa?
Evropské sdružení institucí zabývajících se vývojem a výzkumem ve vzdělávání (CIDREE) se ve své ročence pro rok 2017 věnuje tématu osobní pohody (well-being) ve školách z mezinárodní perspektivy.
Ve finském vzdělávacím systému má osobní pohoda (well-being) již dlouhou tradici a finští žáci na ni mají právo, které je zakotveno v legislativě, národním kurikulu pro základní vzdělávání i v navazujících školních kurikulech. Kromě toho je well-being také prostředkem pro efektivnější učení žáků. Finové pojímají well-being široce, s jeho fyzickými, psychickými, sociálními i ekonomickými aspekty, čemuž také odpovídá rozmanitost opatření sloužících k zajištění osobní pohody žáků základních škol.
Národní kurikulum pro základní vzdělávání ukládá školám povinnost zajistit takové školní prostředí, které podporuje osobní pohodu žáků. Jak se finské základní školy s tímto požadavkem vyrovnávají?
Významnou strategií je působení na kulturu školy celou řadou prostředků. Osobní pohodě žáků například prospívá, pokud škola pozitivně diferencuje žáky a uplatňuje flexibilně školní opatření. Znamená to podporovat učení a osobní pohodu každého žáka podle jeho potřeb a přizpůsobit tomu repertoár vzdělávacích opatření (v podobě individuálních vzdělávacích cílů, zadání, materiálů, vzdělávacích modulů místo předmětů apod.). Pokud tento běžný přístup selhává, nastupuje systém podpory učení a školní docházky (ve třech stupních podle závažnosti problému) a systém sociální péče, který mimo jiné zahrnuje speciální skupinu pracovníků zodpovídající za well-being žáků ve škole.
K osobní pohodě přispívá také to, že žáci jsou, zejména prostřednictvím činnosti různých žákovských spolků, vedeni k účasti na školním dění a demokratickému dialogu a v důsledku toho k aktivnímu občanství.
Finové kladou důraz i na to, aby školní den byl pro žáky pozitivní a bezpečný. Školy i obce se tak snaží žákům nabízet smysluplnou činnost také mimo vyučování, které většinou trvá poměrně krátkou dobu, a zároveň zajistit bezpečné trávení času za dohledu dospělých. Školy proto zdarma nabízejí vyžití v rámci školních klubů a další aktivity. Nabídku činností pak – již za finanční příspěvek adekvátní situaci rodičů – rozšiřují obce. Motivačním prvkem je pro děti také rozmanitost vyučovacího času (např. zpestření vyučování v podobě tematických dnů, exkurzí, slavností), jehož struktura je v režii zřizovatelů škol.
Finské základní školy kromě toho zabezpečují pro své žáky i stravování a dopravu do školy. Žáci mají nárok na kvalitní jídlo ve škole zdarma, které plní na jedné straně společenskou funkci a na druhé straně hraje důležitou roli v získávání dobrých stravovacích návyků. Pro žáky bydlící více než 5 kilometrů od školy je zajištěn odvoz zdarma.
Kromě toho, že je well-being zakotven v různých aspektech školní kultury, je zabudován i do cílů vzdělávání jednotlivých vzdělávacích oblastí i průřezových kompetencí. Sedm průřezových kompetencí, které přineslo nové národní kurikulum v roce 2014, propojuje vzdělávací oblasti a mimo jiné má za úkol zajistit rozvoj žáků, jejich zapojení do demokratické společnosti a osvojení udržitelného způsobu života (zejm. průřezová témata Péče o sebe a řízení každodenního života; Kulturní kompetence, interakce a sebevyjádření; Účast, spoluodpovědnost a budování udržitelné budoucnosti).
Well-being ve školách dále umocňují všeobecně akcentované hodnoty postavené na jedinečnosti každého žáka a jeho právu na dobré vzdělání. S tím například souvisí i možnost výuky menšinového rodného jazyka a náboženství.
Přestože se Finsko vyskytuje při hodnocení vzdělávacích systémů na vrcholu, článek představuje i příležitosti k zlepšení. Podle autorů článku je třeba věnovat se intenzivněji problému dětské nadváhy a sedavého způsobu života a nadále podporovat fyzické aktivity žáků. Pozornost se upírá také na řešení genderových rozdílů mezi chlapci a dívkami (chlapci mají obvykle horší výsledky a častěji předčasně opouštějí školu). Ačkoliv ve finském systému existuje množství opatření zajišťujících well-being žáků pocházejících z řad různých minorit (kulturních, náboženských či sexuálních), je potřeba vyvíjet další úsilí, které by odstranilo aktuálně narůstající intoleranci a šikanu ve školách.