Úspěšné složení nové maturity a přípravu na vysokoškolské studium slibují francouzským žákům zásahy do organizace i obsahu všeobecné a technické cesty středního vzdělávání. Pro žáky budou znamenat důkladnější přípravu, ale i širší spektrum možností.
Od školního roku 2019/2020 se bude výuka na francouzských středních školách všeobecného a technického zaměření odehrávat podle nových pravidel. V souvislosti s reformou maturitní zkoušky prošly vzdělávací programy i samotná organizace studia proměnou, jejímž cílem je připravit žáky nejen ke složení nové maturity, ale také k navazujícímu studiu na vysoké škole.
Zásadní změnu v organizaci studia prodělá zejména všeobecná cesta středního vzdělávání. Bude se skládat ze tří komponent: širokého společného základu, specializací a nepovinných předmětů. Reforma tak ruší rozdělení na tři izolovaná zaměření a místo nich zavádí systém specializací. Z nich si žáci volí 3 ve druhém ročníku a následně svou volbu zredukují na 2 specializace v posledním, třetím ročníku. Na související výuku je také vyhrazena štědrá hodinová dotace. Větší pozornost bude věnována i profesní orientaci žáků, která usnadní výběr jejich specializace i vstup na vysoké školy.
Střední vzdělávání dozná kurikulárních změn rovněž ve specializacích všeobecné vzdělávací cesty, v zaměřeních technického studia a v předmětech, ze kterých se skládá společný základ. Nové vzdělávací programy stavějí na kompetencích, které žáci získali na prvním stupni středního vzdělávání (tzv. collège). Žáky mají vybavit solidní vědomostní základnou čerpající z různých vědních disciplín a zajistit tak, aby žáci porozuměli světu, ve kterém žijí.
Kurikulum nově klade důraz na porozumění vědeckému poznávání, jeho metodám a roli ve společnosti. Prostřednictvím občanského vzdělávání by mělo také žákům pomoci stát se odpovědnými a svobodnými občany, kteří si jsou vědomi svých práv i povinností. Společně s tím rozvíjí jejich kreativitu a kritické myšlení. V oblasti jazykového vzdělávání upevňuje jazykové a komunikační kompetence v návaznosti na geografický a kulturní kontext jazyka. Ve vzdělávacích programech byly dále posíleny ekonomické a společenské vědy, které jsou kromě specializace nově dostupné všem žákům v rámci společného základu. Rozšířila se také oblast informatiky a digitálních technologií, kterou budou od září školy vyučovat jak v podobě specializace, tak ve formě společného základu. V neposlední řadě by nové vzdělávací programy měly více přispívat k tomu, aby se žáci obratně vyjadřovali a dovedli argumentovat, což se mimo jiné ověřuje během ústní části maturitní zkoušky.
Kurikulární reforma s sebou nese obohacení nabídky předmětů i specializací. Například od září budou mít všichni žáci 2. a 3. ročníků přístup k poznatkům matematiky, přírodopisu a fyziky, zatímco do této doby to byla pouhá polovina všech žáků. Veřejné střední školy budou zase disponovat širší nabídkou specializací. Ve všeobecně zaměřených školách budou mít žáci na výběr z minimálně 7 specializací oproti dosavadním 3 separátním zaměřením. A zatímco do této doby mohli žáci navštěvovat pouze předměty spadající pod jedno ze tří zaměření, nyní mohou vybírat z veškeré nabídky na dané škole. V neposlední řadě bude nová podoba středního vzdělávání podporovat i méně obvyklé vzdělávací oblasti. Žáci tak budou moci častěji navštěvovat předměty jako starověké jazyky či umění.
V souvislosti s proměnou středoškolského studia se počítá také s interdisciplinárním přístupem a pestrou skladbou učebních činností.
BLANQUER, Jean-Michel. Un nouveau baccalauréat en 2021 [online]. Paris: Ministère de l'Éducation Nationale et de la Jeunesse, 11. 6. 2019 [cit. 2019-06-12].
Les nouveaux programmes du lycée général et technologique à la rentrée 2019 [online]. Paris: Ministère de l'Éducation Nationale et de la Jeunesse, duben 2019 [cit. 2019-05-29].