Vlivem reformy vzdělávání ve Francii proniklo informatické myšlení do kurikula pro matematiku a technologie. Není však nezbytně závislé na nákladných technologických prostředcích.
Národní kurikulum Francie prošlo v září 2016 reformou, která se dotkla žáků mezi 6. a 16. rokem vzdělávajících se v rámci povinné školní docházky. Reforma klade důraz na interdisciplinární přístup k organizaci i obsahu vzdělávání. Obsah předepsaný vzdělávacím programem má u žáků rozvíjet především stanovené kompetence.
Významnou proměnou prošly také vzdělávací oblasti STEM. Změna zahrnovala posílení již zmíněného interdisciplinárního přístupu a zařazení nových poznatků čerpajících z počítačové vědy (computer science). Nová strategie si klade za cíl vybavit žáky nástroji pro porozumění vývoji digitálního světa a rozvíjet jejich informatické myšlení (computational thinking). Co nového se francouzští žáci naučí konkrétně v matematických a technologických předmětech?
Téma počítačové vědy v kurikulu pro matematiku a technologie kombinuje dva vzdělávací přístupy. První se zaměřuje na porozumění algoritmů a jejich překlad do programovacího jazyka. Cílem je to, aby si žáci rozvinuli dovednosti od analýzy komplexního problému přes rozpoznávání vzorců po samotnou tvorbu algoritmu. Oproti tomu druhý přístup klade důraz na možnosti propojování objektů a zařízení (např. robotů), a při výuce tedy počítá se zapojením technologických nástrojů. V rámci tohoto přístupu by se výuka měla věnovat technologickým systémům a způsobu, jak komunikují se svým prostředím, a dále také kódování.
Nový obsah zdůrazňuje důležité kompetence, které by si měli žáci osvojit. V oblasti matematiky se jedná o šestici kompetencí, které prolínají napříč vzděláváním: vyhledat (např. nacházet a organizovat informace nezbytné k řešení problému), tvořit modely (např. využívat matematické vztahy k řešení každodenních problémů), znázorňovat (např. znázornit problém za pomoci nástrojů), uvažovat (např. řešit problém s využitím uvažování), počítat (např. počítat za použití vhodných strategií a technik) a komunikovat (např. vysvětlit postup s pomocí vhodného jazyka). Technologické kompetence, ke kterým výuka směřuje, se pak liší podle vzdělávacích cyklů, do nichž je povinná docházka členěna. V případě prvního stupně středního vzdělávání (tzv. collège) je to například kompetence klást vědecké otázky a hledat na ně odpovědi, vytvořit protokol o experimentu, používat jazyky (včetně základních algoritmizačních a kódovacích principů), využívat digitální nástroje nebo se chovat eticky a zodpovědně.
Jak lze počítačovou vědu (computer science) prakticky uplatnit ve vyučování matematiky a technologií? Kupříkladu v projektu OCINAEE slouží k nastolení učebních situací při matematice interagující objekty zahrnující robota, prostřednictvím kterého se mohou žáci učit počítat nebo si programováním jeho pohybu budovat prostorovou představivost. Nicméně výuka principů počítačové vědy nemusí být nutně vázaná na nákladné technologie. Důkazem je známý hlavolam „hanojské věže“, jehož řešení rovněž vede k rozvoji jak matematického, tak informatického myšlení.