Stručná zpráva Cedefopu shrnuje hlavní výsledky šetření Cedefopu a OECD z roku 2016 týkajícího se integrace uprchlíků pomocí zvyšování jejich kvalifikací.
V posledních dvou letech přijala Evropa více uprchlíků a žadatelů o azyl než kdy dříve. V letech 2015 a 2016 se v zemích Evropské unie zaregistrovalo skoro 2,5 milionu nových žadatelů o azyl. Mnoho z nich má v úmyslu zůstat zde natrvalo a EU se musí postarat o to, aby se byli schopni uplatnit na trhu práce a byli co nejdříve soběstační. Úspěšnou sociální a hospodářskou integraci migrantů ale negativně ovlivňuje řada faktorů, mezi které patří například traumatizující zkušenosti migrantů, slabý pocit sounáležitosti s hostitelskou zemí a nedostatek informací týkajících se pracovních možností. Problémy s uznáním dovedností a kvalifikací mají zejména ti, kteří nemají žádné záznamy a doklady. Zatímco většina okamžitých opatření cílila na humanitární pomoc (ubytování, základní potřeby a školní docházka pro děti), nyní jde o to, aby byla posílena reálná integrace uprchlíků a těch, u kterých lze předpokládat, že v Evropě zůstanou.
Odborné vzdělávání může migrantům pomoci uplatnit se snáze na trhu práce a najít si zaměstnání, které odpovídá jejich dovednostem a kvalifikacím. S ohledem na rostoucí čísla žadatelů o azyl a uprchlíků je však nutné programy odborného vzdělávání nově definovat, upravit a transformovat. Napříč Evropskou unií lze pozorovat snahu rozšířit vzdělávací nabídku všeobecného a odborného vzdělávání a zjednodušit možnosti přístupu ke vzdělávání, ať už je to pomocí jazykových, interkulturních kurzů, nebo kurzů ICT, pomocí podpory učení na pracovišti, kariérového poradenství, podnikavosti, nebo stážemi a praxemi v podnicích. Mnoho zemí se snaží zavádět do svých systémů nové prvky, jejichž cílem je zjednodušit integraci migrantů. Patří mezi ně například automatizované sebehodnocení, zkrácené programy odborného vzdělávání, rychlejší procesy uznávání, vzdělávání s pomocí mentorů poskytované a financované místními komunitami. Zajištění potřebné infrastruktury a dostatečných finančních prostředků pro tato opatření může být náročné i pro země s dobře vyvinutým systémem.
Včasná intervence: Klíč k úspěšné integraci
Zkušenosti s předchozími vlnami uprchlíků ukázaly, že klíčovým faktorem úspěšné integrace je včasná podpora. K ní patří například urychlené zpracování žádostí o azyl, rychlý přístup k integračním opatřením u těch žadatelů o azyl, kteří chtějí zůstat v Evropě. V Německu se zaměřuje většina takovýchto včasných podpůrných opatření na zlepšení jazykových znalostí, ale zahrnují i hodnocení a validaci dovedností migrantů, kariérové poradenství a praxe v podnicích. V Belgii nabízejí veřejné služby zaměstnanosti celou řadu opatření, jako jsou například finanční příspěvky nebo odborná příprava. Kromě toho mohou žadatelé o azyl po čtyřech měsících získat pracovní povolení. Další evropské země, jako například Rakousko, Finsko, Norsko a Švédsko, také podnikly řadu významných kroků vedoucích k tomu, aby ti, kteří získají status uprchlíka, získali včasnou pomoc. Dobrá znalost jazyka hostitelské země včetně znalosti odborné terminologie je klíčovým předpokladem pro možnost učit se a pracovat. Německý Spolkový úřad pro migraci a uprchlíky (BAMF) nabízí kurzy odborného jazyka pro migranty, včetně uprchlíků a uchazečů o azyl. Tyto kurzy jsou vysoce hodnocené a zpravidla nabízejí výuku odborného jazyka pro pokročilé (300 hodin) a specializované moduly odborného jazyka pro různé obory (300 až 600 hodin).
Hodnocení dovedností a poradenství: první kroky k integraci na trhu práce
Včasné zhodnocení dovedností migrantů zlepšuje jejich šanci na integraci na trhu práce a zjednodušuje další možné přemístění. Pomocí elektronických portfolií, jakým je například portfolio vytvořené v rámci pilotního projektu ABO ve Švédsku, si mohou uchazeči o azyl pomocí aplikace v mobilním telefonu vytvořit sami vlastní (předběžný) kompetenční profil. Norsko si podle tohoto vzoru vytvořilo podobný systém. Rakousko a Švédsko provádějí u těch osob, které migrují z humanitárních důvodů, včasná hodnocení dovedností přímo v pracovním prostředí, některé testy jsou v rodném jazyce migrantů. Pro ty migranty, kteří mohou předložit vysvědčení a doklady dokončeného vzdělání, je rozhodující rychlost uznání, případně určení rovnocennosti dosažené úrovně vzdělání.
V Německu existuje podrobná webová stránka a aplikace pro mobilní telefony dostupná ve většině jazyků, které jsou u uprchlíků nejčastější. Díky nim dochází k podpoře uznání vysvědčení a osvědčení, následné poradenství poskytuje regionální síť IQ (Integration durch Qualifizierung – integrace pomocí získání kvalifikace). Zásadní je také podpora osob s neúplnými doklady. Systém validace ve švédském Malmö byl původně vytvořen, aby odpovídal potřebám uprchlíků s neúplnými dokumenty, systém se však mezitím rozšířil. Belgie také zavedla bezplatný proces validace pro osoby v podobných situacích. V případě, že jsou žadatelům o azyl s vysokým potenciálem pro integraci rychle zprostředkovány vzdělávací kurzy, dochází k lepšímu propojení s požadavky trhu práce a zvyšují se možnosti profesního zařazení každého jednotlivce. Švédská vláda a sociální partneři vytvořili velmi komplexní program, který zahrnuje poradenství, hodnocení dovedností, validaci/uznání, praxe v podnicích, odbornou přípravu, učňovské vzdělávání a jazykové kurzy. V současné době tento program pokrývá 20 povolání.
Poradenství a vzdělávání zaměřené na rozvoj podnikavosti podporuje samostatnost, schopnost začlenit se a uplatnit se na trhu práce, zároveň také rozvíjí schopnost plánovat vlastní profesní dráhu. Programy zaměřené na daný obor a programy pro podnikatele mohou přispět k integraci migrantů, kteří přicházejí z humanitárních důvodů. Maltský institut pro studium v oblasti turismu nabízí osobám, které migrují z humanitárních důvodů, ale i žadatelům o azyl rozsáhlý balíček služeb, který podporuje volbu povolání nebo vzdělání (sekundárního a postsekundárního) u mladých lidí s potenciálem v oblasti turismu. Ve Finsku mohou neziskové organizace nabízet školení a poradenství přímo v přijímacích zařízeních těm žadatelům o azyl, kteří chtějí začít samostatně podnikat. Místní úřady mají za úkol nalézt, rozvíjet a kontinuálně podporovat talenty, tak aby docházelo k podpoře inovací a vznikaly nové podniky.
Lepší zvládnutí všech problémů díky spolupráci všech aktérů
Pro většinu zemí je zásadní – a zároveň velmi obtížné – dostat všechny relevantní aktéry v daném regionu k jednomu stolu. Uprchlíci potřebují komplexní informace o programech odborného vzdělávání, jejich využití, ale i nákladech a úsilí, které jsou s nimi spojené v krátkodobé a střednědobé perspektivě. Aby bylo možné zajistit aktivní zapojení ze strany uprchlíků a uchazečů o azyl, je nutné jim poskytnout individuální poradenství. Pracovníci místních úřadů, kteří poskytují poradenství, případně nabízejí služby zaměřené na odborné vzdělávání nebo další potřebné služby, musejí být vyškoleni tak, by byli schopni reagovat a vycházet vstříc požadavkům této konkrétní skupiny. Zaměstnavatelé mají klíčovou roli zejména při slaďování dovedností osob, které migrují z humanitárních důvodů, s požadavky místního trhu práce. Právě oni vědí nejlépe, po kterých povoláních je poptávka a které dovednosti potřebují. V Rakousku si veřejná služba zaměstnanosti, neziskové organizace, sektorové rady a zaměstnavatelé vyměňují informace týkající se trhu práce a podporují kariérové poradenství a efektivní praxe v podnicích pro osoby, které migrují z humanitárních důvodů. V Německu nabízejí místní obchodní komory poradenské služby a školení pro malé a střední podniky na téma programů zaměřených na učení na pracovišti a stáží pro žadatele o azyl a uprchlíky. Tato iniciativa je podporována sítí podniků, které již mají zkušenost nebo jsou připravené zaměstnat a poskytnout odbornou přípravu migrantům, kteří přicházejí do Evropy z humanitárních důvodů. Sítě regionálních a místních aktérů jsou rozhodující pro efektivní využívání dostupných prostředků. V České republice mají migranti, kteří přicházejí z humanitárních důvodů, nárok až na šestiměsíční podporu, která zahrnuje i opatření zahrnující vzdělávání a rekvalifikace. Byla vytvořena síť dvanácti regionálních center, které koordinují práci místních úřadů, neziskových organizací a jiných aktérů. Tato síť poskytuje informace, poradenské služby, ale také integrační kurzy a vede národní projekty zaměřené na integraci, které jsou recipročně financovány z Evropského sociálního fondu (ESF). V Irsku řídí úzkou spolupráci mezi místními poradenskými centry, poskytovateli vzdělávání nebo orgány zodpovědnými za validaci výbory pro rozvoj místních komunit na základě programu pro sociální inkluzi a aktivizaci místní komunity (SICAP). V rámci italského systému pro ochranu žadatelů o azyl a uprchlíků (SPRAR) byla vypracována síť takzvaných „pověřených“ center. Ta nabízí žadatelům o azyl a lidem přicházejícím z humanitárních důvodů, již procházejí přijímacími středisky, možnosti dalšího vzdělávání, které vedou k získání odborné kvalifikace na sekundární úrovni. Ve finských městech spolupracují různá oddělení městských úřadů, aby došlo k urychlení vstupní procedury. Díky této spolupráci nezůstávají kvalifikace ladem a je zajištěna podpora rychlého začlenění do vzdělávání a trhu práce, ale i další následná pomoc pro uchazeče o azyl a uprchlíky.
Na národní úrovni je nutné zlepšit spolupráci jednotlivých ministerstev, aby bylo možné bez problémů zvládat a efektivně rozdělit proudy uprchlíků. To není vždy jednoduché. Je nutné vybudovat nadnárodní spolupráci mezi jednotlivými aktéry, přičemž je nutné zahrnout i země mimo EU, které přijímají uprchlíky jako první. Je nutné jasně definovat podmínky spolupráce, například jaké informace si země budou vyměňovat, jak budou rozděleny odpovědnosti jednotlivých zemí a jakým způsobem budou dodržovány dohody.
Neustálé zlepšování programů a řízení zdrojů
Programy odborného vzdělávání, a to i ty pilotní, je nutné pravidelně sledovat a vyhodnocovat, aby je bylo možné přizpůsobit novým požadavkům, zajistit jejich kvalitu a účinnost. Zároveň tak bude zajištěno, aby byly veřejné peníze využívány co nejlépe. Rakousko a Německo využívají pilotní projekty jako strategii pro celoplošné zavádění experimentálních, případně inovativních postupů a metod. Příkladem mohou být rané intervence pro žadatele o azyl. Řada evropských zemí se snaží při financování odborného vzdělávání dosáhnout kompromisu a zohlednit potřeby rozdílných skupin. Programy pro osoby, které do Evropy přicházejí z humanitárních důvodů, často podléhají různým finančním omezením, jsou často kriticky sledovány, a to nejen politickými činiteli, ale i veřejností a pouze zřídka dochází k jejich správné evaluaci. Pravidelný monitoring a evaluace se musejí stát nedílnou součástí těchto programů, pouze tak je možné zajistit optimální využívání veřejných prostředků. Aby bylo možné zajistit veřejnou podporu takových programů, je nutné, aby došlo ke zvýšení povědomí o tom, jaká je současná demografická situace v evropských zemích a jaká může být role uprchlíků jako budoucích zaměstnanců a plátců v rámci sociálních systémů. Uprchlíci by neměli být vnímáni jako konkurenti v boji o prostředky určené jiným potřebným skupinám, ani by neměli být nařčeni z toho, že kvůli nim klesá kvalita opatření a služeb nabízených systémy odborného vzdělávání. Ve Spojeném království podporuje více než třicet vzdělávacích institucí a neziskových organizací kampaň „equal access“ (rovný přístup), díky které by lidé měli získat povědomí o tom, že žadatelé o azyl mají stejné právo na přístup k všeobecnému a odbornému vzdělání jako běžní obyvatelé.
Řada členských zemí EU čerpala prostředky z ESF nebo jiných evropských zdrojů a financovala jimi části národních programů zaměřených na integraci. Německo využilo kofinancování z ESF pro svůj aktuální program včasné intervence pro žadatele o azyl a zároveň (do roku 2016) pro financování kurzů zaměřených na rozvoj odborného jazyka. Španělsko zahájilo s pomocí ESF rozsáhlý program pro hodnocení, uznání a validaci dovedností uprchlíků, který zahrnuje také poradenství a nabídku odborného vzdělávání. Program je koordinován Generálním ředitelstvím pro migraci. V Estonsku byly díky evropským strukturálním a investičním fondům financovány jazykové kurzy pro migranty (včetně těch, kteří přicházejí z humanitárních důvodů) v rámci odborného a vysokoškolského vzdělávání. Maďarsko využilo Evropský fond pro regionální rozvoj pro financování poradenství a opatření na podporu soukromého podnikání.
Stejně tak důležité je zapojení zaměstnavatelů. Švédští zaměstnavatelé proto společně financují zkrácené programy jako formu sociální investice. Podniky, které mají strategii pro integraci migrantů, získaly veřejné prostředky na vytvoření pracovních míst. Italský program Pathways (Cesty) nabízí finanční prostředky zaměstnavatelům, kteří nabízejí migrantům stáže v podnicích. Srovnatelné programy vznikly také v Rakousku a Bulharsku. Země využívají různé modely financování na podporu žadatelů o azyl a uprchlíků, kteří aktivně využívají opatření vedoucí k dalšímu vzdělávání nebo kteří se účastní odborného vzdělávání vedoucího k získání kvalifikace. Slovensko využilo prostředky z fondů EU určených na migraci a integraci, aby financovalo tvorbu systému pro hodnocení dovedností, poradenství, rozvoj podnikavosti a kompetencí potřebných pro plánování kariéry, ale také pro rekvalifikace pro migranty. Ve Švédsku spravují některé finanční nástroje komunálními úřady. Ty mohou schválit finanční prostředky pro výuku švédštiny na pracovišti, pro různé programy vzdělávání realizovaného na pracovišti nebo pro validaci kompetencí. Spojené království nabízí osobám přicházejícím z humanitárních důvodů program půjček pro financování odborného vzdělávání a programů zaměřených na učení se na pracovišti, které vedou k dosažení kvalifikace.
Snadnější znovuusídlení a přesídlení díky lepší výměně informací
Zástupci národních institucí, kteří se účastnili šetření prováděného Cedefopem a OECD, mají spíše obavy z rozdělení migrantů přicházejících z humanitárních důvodů v rámci dané země než z jejich celkového počtu. Aby bylo možné rozdělit uprchlíky v rámci jednotlivých zemí a zároveň mezi jednotlivé členské země EU, je nutné, aby si jednotlivé státy shromažďovaly a vyměňovaly informace týkající se příchozích pracovních sil, aktuální poptávky po pracovních silách a absorpční kapacity lokálních trhů práce. Ideální by bylo informace o kompetenčních profilech migrantů shromažďovat co nejdříve, dokonce ještě před samým odjezdem a během jejich tranzitu. Všechna další opatření, která jsou realizována před vlastním odjezdem a během tranzitu, mezi která patří například poradenství, odborná příprava, stáže v podnicích a plány integrace, jsou efektivnější, když jsou zaměřena na konkrétní obor nebo sektor.
Komplexní procesy rané intervence vyžadují spolehlivé a aktuální informace týkající se poptávky po kvalifikacích a nabídky vzdělávání a přípravy v cílových zemích a regionech. Tyto informace lze lépe získat, když existují ověřené postupy a metody pro sběr informací zohledňující sektorové požadavky, které obsahují jasně popsané profily pracovních míst a vzdělávání a detailní popis vzdělávací nabídky. Zrychlená řízení a postupy mohou urychlit tvorbu profilů a uznání a odstraňují překážky v přístupu k zaměstnání a vzdělávání.
To by mohl být první krok k tvorbě systému přesídlování v rámci celé EU, bez ohledu na další budoucí vývoj. Takový systém by se musel opírat o následující principy: jasné údaje států o požadavcích národních trhů práce, včasné zjištění dovedností a tvorba kompetenčních profilů migrantů, tak aby mohli získat odpovídající pracovní pozice, soulad s národním a regionálním rozvojem, systematická výměna informací mezi zeměmi zaměřená na racionalizaci rozdělování migrantů přicházejících z humanitárních důvodů v rámci EU.