Co znamenal osobní rozvoj v minulosti a co jej definuje nyní? A jak jej lze zabudovat do školního kurikula? Na tyto otázky hledal odpovědi v kontextu probíhajících kurikulárních reforem tým z Nizozemského ústavu pro vývoj kurikula.
Evropské sdružení institucí zabývajících se vývojem a výzkumem ve vzdělávání (CIDREE) se ve své ročence pro rok 2017 věnuje tématu osobní pohody (well-being) na školách z mezinárodní perspektivy.
Nizozemský příspěvek představuje koncept osobního rozvoje jako kurikulární téma. Probíhající reforma národního kurikula si předsevzala uvést do rovnováhy tři hlavní cíle všeobecného vzdělávání na základních a středních školách, kterými jsou kvalifikace, socializace a osobní rozvoj. Nizozemský ústav pro vývoj kurikula se proto rozhodl osvětlit pojem osobního rozvoje a předložit způsoby, jakými je možné s ním pracovat v kontextu školního kurikula.
Osobní rozvoj má mnoho podob, protože je svázán s celou řadou dalších pojmů. Nizozemský ústav pro vývoj kurikula získal – prostřednictvím rešerše zdrojů, návštěv škol, jejichž praxe je v Nizozemsku velmi rozmanitá, a mezinárodních setkání s experty – čtyři historické a čtyři současné kategorie, ke kterým se osobní rozvoj vztahuje.
Mezi historické kategorie, které se nějakým způsobem promítají i do současnosti, autoři řadí:
- náboženskou či mravní výchovu (osobní rozvoj je chápán jako osvojování si kodexu chování určité náboženské skupiny či etické tradice);
- všeobecné vzdělávání (rozvoj jednotlivce je podmíněn znalostmi lidské kultury);
- seberealizaci (škola je chápána jako prostředí, v němž se žáci rozvíjejí a mohou naplnit svůj potenciál);
- emancipaci (znevýhodněné skupiny společnosti mohou dosáhnout společenského postupu prostřednictvím socializace a kvalifikace).
Současný vzdělávací diskurz spjatý s osobním rozvojem je pak v Nizozemsku ovlivněn především následujícími kategoriemi:
- úspěch – personalizace (osobní rozvoj má podobu individuální a personalizované cesty žáka ke školnímu úspěchu);
- úspěch – rozvíjení talentu (vzdělávací zařízení přizpůsobují nabídku vzdělávacího obsahu požadavkům nadaných žáků a podporují tak individualizaci žákovských cest k úspěchu);
- svoboda (kategorie představuje snahu o smysluplné vzdělávání jako protiklad honby za výsledky ve standardizovaných testech s cílem vybavit žáky politickou a mravní autonomií);
- osobní pohoda / well-being (osobní rozvoj podle definice well-being znamená zajišťování duševního i tělesného zdraví žáků, sociální pohody atd.).
Ačkoliv nizozemský parlament v roce 2017 rozhodl, že reforma národního kurikula nebude s osobním rozvojem žáků nadále pracovat, neznamená to ustoupení od konceptu jako takového. Předpokládá se, že za zajištění osobního rozvoje žáků ponesou odpovědnost samotné školy. Nizozemský ústav pro vývoj kurikula proto kromě výše prezentovaných kategorií, které mohou školám pomoci ujasnit si pojetí osobního rozvoje, předkládá i tři strategie, kterými lze osobní rozvoj včlenit do praxe školy.
- V předmětové strategii je osobní rozvoj pojat jako vyučovací předmět (např. v rámci náboženského či humanitního vzdělávání) nebo tutoring. Ačkoliv tato strategie není nejefektivnější, může být pro školy prvním krokem pro definování nového školního kurikula.
- Náročnější na uskutečnění je průřezová strategie, která se snaží dosáhnout stanovených cílů zahrnutím osobního rozvoje do většiny nebo všech vyučovacích předmětů.
- V omezeném počtu lze nalézt i školy praktikující integrální strategii. K osobnímu rozvoji žáků přispívají tím, že všechny aspekty školy (kurikulum, pedagogiku, materiály, budovu a prostředí školy atp.) propojují jednotnou myšlenkou.
Na tomto základě autoři vytvořili také praktický nástroj – tabulku, která má pomoci školám při vymezování cílů a strategií osobního rozvoje žáků v rámci školního kurikula. Nástroj pracuje se třemi oblastmi žákovského osobního rozvoje (duševně-tělesný, kognitivní a mravní/náboženský), strategiemi jejich implementace do kurikula (předmětová, průřezová, integrální) a činnostmi, které osobní rozvoj podporují.
Praxe nizozemských škol je stejně jako samotný koncept osobního rozvoje rozmanitá: na jedné škole často koexistuje hned několik pojetí osobního rozvoje a praktiky škol jsou ovlivněny různými faktory. Autoři článku proto neformulují konkrétní definice a postupy, ale v souladu s tradiční autonomií nizozemských škol poskytují obecné nástroje, které mají školám pomoci se v problematice osobního rozvoje zorientovat a zasadit koncept do jejich školního kurikula.