Nová studie OECD se zabývá otázkou, proč mají imigranti nižší úroveň gramotnosti než dospělí, kteří se v dané zemi narodili.
OECD uveřejnilo novou studii (Adult Skills in Focus No. 6: Why are immigrants less proficient in literacy than native-born adults?), která se zabývá úrovní gramotnosti u migrantů a dospělých, kteří se v dané zemi narodili. Zpráva vychází z výsledků Mezinárodního výzkumu dospělých PIAAC (Survey of Adult Skills – PIAAC).
Výsledky studie jasně dokládají, že imigranti mají často nižší úroveň gramotnosti než dospělí, kteří se v dané zemi narodili. V průměru se jedná o rozdíl, který odpovídá 3,5 roku vzdělání, a tento rozdíl lze pozorovat, i když porovnáváme imigranty a rodilé mluvčí se stejnou úrovní vzdělání. Tato propast je dána z velké míry úrovní jazykových dovedností. Dvě třetiny migrantů, kteří se účastnili mezinárodního výzkumu dospělých PIAAC, nevypracovávaly testy ve svém rodném jazyce. Úroveň gramotnosti a znalosti základních početních úkolů, která byla zjišťována v rámci tohoto výzkumu, tedy nevypovídá pouze o kognitivních dovednostech migrantů, ale také o tom, jak dobře migranti ovládají jazyk, ve kterém byly testy vypracovány.
Výzkumu se účastnili imigranti z různých zemí, kteří měli často rozdílné důvody pro odchod z rodné země. Liší se délka jejich pobytu v hostitelské zemi a také to, v kolika letech do dané země přišli. Jak vyplývá ze získaných dat, je v některých zemích propast mezi úrovní gramotnosti u migrantů a dospělých, kteří se v dané zemi narodili, vyšší než v jiných zemích. Nejvýraznější rozdíl lze pozorovat ve Švédsku. Jedním z důvodů může být fakt, že švédština je velmi specifický jazyk, se kterým se migranti před příchodem do Švédska běžně nemohou setkat. Důležitou roli hraje i skutečnost, že Švédsko přijímá velké množství imigrantů z humanitárních důvodů. Zcela rozdílný přístup mají například Austrálie a Nový Zéland. Tyto země mají velmi přísná pravidla a politiku pro přijímání imigrantů týkající se i jazykových znalostí. Díky tomu je zde velké procento vysoce vzdělaných imigrantů s velmi dobrou znalostí anglického jazyka.
Pozitivním faktem je to, že úroveň gramotnosti a základních matematických dovedností u těch, kteří do hostitelské země přišli jako malé děti a dokončili zde své vzdělání, je stejná jako u jejich vrstevníků, kteří se narodili v dané zemi. Z toho vyplývá, že osvojení jazyka hostitelské země je klíčové pro úspěšné zapojení imigrantů v rámci nových komunit a na trhu práce dané země. Hostitelské země by na základě těchto zjištění měly v rámci svých politik a opatření poskytovat imigrantům jazykové vzdělání, a to co nejdříve po jejich příchodu do dané země. Výzkum PIAAC (Survey of Adult Skills) přináší i další potřebná data o migrantech, například informace o zemi jejich původu, o zkušenostech získaných při migraci a výsledcích dosažených v hostitelské zemi. Jedná se tak možná o první zdroj, který pomáhá vytvořit si obrázek o dovednostech migrantů a o tom, jak jsou tyto dovednosti využívány na trhu práce hostitelské země. Tyto informace pomohou při tvorbě politik, které umožní rychlou a úspěšnou integraci migrantů v hostitelských zemích.