pro vzdělávání

Evropský index dovedností (ESI, European Skills Index) je prvním nástrojem, který připívá k porozumění a analýze systémů rozvoje dovedností v jednotlivých zemích Evropské unie.

Nástroj poskytuje dopovědi na klíčové otázky: Jak je současná situace v oblasti rozvoje dovedností v jednotlivých zemích EU? Co je potřeba zlepšit? Jak jsme na tom ve srovnání s ostatními? Došlo ke zlepšení? Odpovědi na tyto otázky mohou členským státům pomoci při plánování a dosažení společných sociálních a ekonomických cílů EU.
 
Evropská základna dovedností je hlavní hybná síla podporující tvorbu nových pracovních míst, udržitelný rozvoj a inkluzi. Důležité ale nejsou pouze dovednosti občanů EU a možnosti odborné přípravy, ale i další aspekty: jak snadno lidé vstupují na trh práce; kolik lidí a jaké skupiny obyvatel jsou ekonomicky aktivní; zda mají občané dovednosti, které odpovídají potřebám trhu práce, a jak dobře tyto dovednosti v praxi využívají.  
 
Rozvoj dovedností, jejich aktivizace a slaďování: to jsou tři aspekty, které tvoří systém dovedností každé země. Systémy dovedností jsou komplexní. Jak dobře fungují, závisí ve velké míře na jejich schopnosti reagovat na externí vlivy měnící dnešní, ale i budoucí poptávku a nabídku dovedností. Každá země musí pečlivě sledovat, jakým způsobem reaguje vzdělávání a odborná příprava, ale i politika týkající se trhu práce na ekonomické a společenské potřeby dané země.
 
Evropská komise monitoruje vývoj jednotlivých zemí v oblasti sociální a hospodářské politiky. Existují různé indikátory poskytující dostatečné informace využitelné při tvorbě politik. Patří mezi ně např. Srovnávací přehled sociálních ukazatelů[1], který podporuje Evropský pilíř sociálních práv a jeho cíl vytvořit spravedlivé a dobře fungující trhy práce a systémy sociálního zabezpečení. Díky mapování trendů a dosažených výsledků jednotlivých členských zemí v daných oblastech je možné postupně zmírňovat rozdíly mezi jednotlivými zeměmi a zlepšovat jejich sociální výsledky. Doposud však neexistoval žádný nástroj, který by hodnotil a porovnával výkonnost systémů pro rozvoj, aktivizaci a slaďování dovedností. Nebylo možné získat jednoduché odpovědi na to, jak lze tyto systémy zefektivnit. Cedefop, který se zajímá o vztahy mezi rozvojem dovedností a světem práce, vytvořil Evropský index dovedností, aby právě tuto mezeru zaplnil.
 
Jasnější popis systémů rozvoje dovedností umožní informovanější politické diskuse. ESI zásadním způsobem přispěje k práci jednotlivých členských zemí na dosažení cílů Evropského pilíře sociálních práv.
 
Jaký má ESI přínos pro politické činitele a tvůrce politik
 
ESI je monitorovací nástroj, který poskytuje stručný přehled toho, jak fungují systémy rozvoje dovedností v jednotlivých zemích. ESI přináší komplexní informace, jeho struktura zohledňuje propojenost jednotlivých oblastí, které ovlivňují výkon a výsledky zemí v oblasti rozvoje dovedností. ESI vychází z relevantních dat z různých zdrojů, jedním z nich je například Šetření pracovních sil v EU nebo Mezinárodní průzkum znalostí studentů PISA, který provádí OECD.
 
Index přehledně ukazuje, jak si země vedou ve všech sledovaných oblastech. Uživatelé naleznou online výstižný přehled všech výsledků, používání tohoto nástroje je intuitivní. Index ukazuje zemím oblasti, ve kterých je prostor pro zlepšování a na které by se měly zaměřit. ESI může zároveň osvětlit vztahy mezi jednotlivými externími faktory a výsledky, které systém rozvoje dovedností přináší ekonomice a občanům dané země. Index podporuje dialog mezi jednotlivými aktéry činnými ve vzdělávání a odborné přípravě, na trhu práce a tvůrci politik v ekonomické a sociální oblasti.
 
Díky tomu, že ESI ukazuje rozdíly ve výsledcích jednotlivých zemí, pomáhá zemím stanovovat konkrétní cíle a podporuje vzájemné učení v oblasti tvorby politik. Jak budou postupně vznikat časové řady výsledků ESI, bude možné průběžně sledovat zlepšení jednotlivých zemí. Index nebude pouze monitorovat individuální pokrok jednotlivých zemí, ale pomůže politickým činitelům a expertům sledovat to, jak se vyvíjejí ostatní země.
 
Jak ESI funguje
 
Celkové skóre[2] sumarizuje výsledky dané země v jednotlivých kategoriích ESI. ESI má celkem tři kategorie, tzv. hlavní pilíře: rozvoj dovedností[3], aktivizace dovedností[4] a slaďování dovedností[5]. Hlavní pilíře se dělí na subpilíře, které tvoří jednotlivé indikátory. Aby bylo možné určit celkové skóre, je nutné, aby byly všechny indikátory porovnatelné: všechny aktuální hodnoty jsou poměřovány a normovány s ohledem na ideální stav. K tomu slouží bodová škála od 0 do 100. Ideální výsledek, který odpovídá skóre 100, je odvozen z nejlepších výsledků v dané oblasti, kterých dosáhla jakákoliv z 28 členských zemí v posledních sedmi letech. Výsledky jsou zprůměrovány, nejprve se propočítají data z jednotlivých subpilířů, následně dojde k propočtu výsledků pilířů, které slouží ke stanovení celkového skóre.
 
ESI neukazuje pouze celkové skóre celého systému pro rozvoj dovedností v jednotlivých členských zemích, ukazuje zároveň i dílčí výsledky, a umožňuje tak porovnání každého pilíře, subpilíře a indikátoru. Čím lepší skóre, tím lepší výkon dané země a jejího systému dovedností. Mezera mezi 100 a konkrétním výsledkem definuje prostor pro možné zlepšení. To je prostor, který je důležitý pro následnou analýzu. Cedefop vytvořil a pilotně ověřil celý nástroj ve spolupráci s národními experty. Společné výzkumné středisko[6] Evropské komise provedlo audit metody ESI a potvrdilo, že je statisticky správná.
 
Jaké jsou výsledky ESI
 
Celkové skóre ukazuje, jak si jednotlivé země stojí. Žádná členská země nedosáhla, ani se nepřiblížila 100 bodům. Nejvyšší skóre na základě dat za rok 2016 získala Česká republika (75), následovaná Finskem, Švédskem a Lucemburskem (všechny tyto země měly skóre nad 70). Spolu s dalšími zeměmi, Slovinskem, Estonskem a Dánskem, tvoří 25 % nejlepších zemí s výsledky nad 67. Polovina zemí, zejména těch ze západní, střední a východní Evropy, získala průměrné hodnocení, ležící mezi 45 a 62. Zbývajících 25 % zemí, většina z jižní a jihovýchodní Evropy, získala skóre pod 45.
 
U všech zemí je prostor pro zlepšení, a to i u těch s nejlepšími výsledky. Podíváme-li se blíže na jednotlivé výsledky, pochopíme, proč je Česká republika ve vedení a proč se jiné země s tradičně silným odborným vzděláváním a přípravou neumístily mezi nejlepšími. Odpovědi nalezneme v jednotlivých pilířích, subpilířích a indikátorech – každá země má v každém z pilířů velmi různorodé výsledky.
 
Česká republika téměř dosáhla maxima v pilíři, který se týká slaďování dovedností. Tím došlo ke kompenzaci nižších výsledků dosažených v dalších dvou pilířích: v oblasti rozvoje dovedností (ČR je v tomto pilíři na 8 místě, pozn. překl.) a v oblasti aktivizace dovedností (ČR je spolu s Německem na 9. místě, pozn. překl.). Celkový výsledek Švédska ovlivňuje především vysoké skóre v oblasti rozvoje dovedností a v oblasti aktivizace dovedností, v oblasti slaďování dovedností má Švédsko horší výsledky (v tomto pilíři Švédsko obsadilo až 13. místo, pozn. překl.). Chce-li se Švédsko přiblížit výsledkům České republiky, musí zefektivnit právě tento pilíř.
 
Země, které se umístily mezi nejlepšími, byly vždy mezi 10 nejlepšími ve všech třech pilířích. Naopak ty země, které se umístily nejhůře, měly nízké výsledky ve všech oblastech. U zemí s průměrnými výsledky není patrný žádný jednoznačný trend.
 
Jak lze ESI konkrétně využít
 
Skupina relevantních odborníků analyzovala výsledky Řecka v ESI[7] a následně navrhla vhodná politická řešení a opaření. Následující příklady vycházejí právě z této analýzy. V pilíři týkajícím se aktivizace dovedností dosáhlo Řecko dobrého výsledku zejména v oblasti předčasných odchodů ze vzdělávání. Tento výsledek sice může být částečně ovlivněn aktuální situací na trhu práce, ale jasně z něj vyplývá, že obyvatelé Řecka jsou přesvědčeni o hodnotě vzdělání. Lze očekávat, že modernizace některých prvků systému vzdělávání povede k posílení těch oblastí, ve kterých mělo Řecko slabší skóre. Potřeba změn se týká především čtení, matematiky a přírodních věd, které se ukázaly být nejslabším článkem v hodnocení povinného vzdělávání. Skupina odborníků navrhla následující opatření, která povedou k odstranění hlavních příčin tohoto špatného skóre: přeměna kurikula, jehož součástí má být kritické myšlení, aplikace znalostí a využívání nových technologií. Důraz má být kladen zejména na kvalitu studijních materiálů, zvyšování autonomie učitelů a zavádění častého a pravidelného hodnocení. Země má poměrně dobré výsledky v počítačových dovednostech. Tento výsledek je připisován zejména programům vzdělávání na postsekundární a terciární úrovni. Skupina odborníků navrhla řadu opatření, která by měla v příštích letech napravit horší výsledky v indikátoru, který hodnotí počet žáků v odborném vzdělávání. Mezi navržená opatření vedoucí ke zvýšení počtu žáků v odborném vzdělávání a přípravě patří: zapojení zaměstnavatelů do organizace odborného vzdělávání; revize nabídky odborného vzdělávání a přípravy; poskytování informačních a poradenských služeb.
 
ESI a kontext dané země
 
ESI poukazuje na celou řadu faktorů, které mohou vést ke zlepšení celého systému dovedností dané země. Musíme ale podotknout, že ESI stejně jako ostatní statistiky zachycuje pouze část reality. Náznaky a tendence, které z ESI můžeme vyčíst, je vždy nutné vnímat s ohledem na kontext konkrétní země. Pouze tak můžeme smysluplně porovnávat výsledky, učit se od druhých a dělat správná politická rozhodnutí. Například Švédsko dosáhlo poměrně nízkého výsledku v pilíři rozvoje dovedností, zejména u indikátoru, který hodnotí počet žáků zapojených do odborného vzdělávání a přípravy. Je ale důležité vědět, že tuto oblast Švédsko již aktivně řeší. Cílem aktuálních politických opatření je zvýšit počet žáků v odborném vzdělávání. Dochází mimo jiné k propagaci učňovského vzdělávání a k podpoře většího zapojení zaměstnavatelů do tvorby programů odborného vzdělávání.
 
Kontext je potřeba zohlednit i v případě, chceme-li pochopit, co dělá Česká republika v oblasti slaďování dovedností lépe než ostatní země. Výroba je v České republice silnějším sektorem, než jaký je průměr EU. Dvě třetiny žáků vyššího sekundárního vzdělávání absolvují odborné vzdělávání a zaměstnavatelé tak často zaměstnávají osoby s odbornými kvalifikacemi přímo z daného sektoru. Oproti tomu má například Velká Británie silný sektor služeb. Díky častým změnám není zcela jasná hodnota a relevance odborných kvalifikací a podíl absolventů s dosaženým vyšším vzděláním je větší, než tomu je v České republice. Když k tomu přidáme skutečnost, že trh práce ve Velké Británii je velmi dynamický a že ESI poskytuje souhrnné informace o situaci všech čtyř zemí (Anglie, Skotsko, Wales a Severní Irsko; pozn. překl.), je zřejmé, že výsledky ESI je vždy nutné chápat v kontextu dané země.
 
ESI bude zachycovat vývoj výsledků i v dalších letech, díky tomu budou moci jednotlivé členské země vyhodnotit, zda provedená opatření vedla ke zlepšení výsledků. Výsledky ESI také naznačí, v jaké oblasti jsou potřebné další kroky vedoucí k trvalému zlepšení systémů rozvoje dovedností.
 
Každá členská země bude moci na základě dat z ESI a s využitím znalostí kontextu provést důkladnou analýzu, díky které porozumí, jak fungují systémy rozvoje dovedností v dané zemi a jak se vyvíjejí v čase. Evropský index dovedností je dostupný zde:
https://skillspanorama.cedefop.europa.eu/en/indicators/european-skills-index
 
ESI zobrazuje výsledky u všech 28 členských zemí, je možné generovat přehledy podle jednotlivých zemí, pilířů, subpilířů nebo indikátorů. Výsledky doprovází i stručné informace o dané zemi.