V britských školách se vlivem současného politického dění množí rasistické útoky. Pomoci by měla větší podpora učitelů a zavedení protirasistického kurikula.
Od vyhlášení brexitu výrazně narostl počet případů rasismu, zločinů z nenávisti a rasistických útoků po celém Spojeném království. Tyto útoky jsou převážně nahodilé a míří na kohokoliv, kdo vypadá „nebritsky“. Možná nejvíce znepokojivé je to, že také mnoho učitelů zaregistrovalo rostoucí počet žáků, kteří se setkávají s rasistickými útoky ve školní třídě. Policejní statistiky ukazují, že uprostřed kampaně k brexitu přibylo ohlášených zločinů z nenávisti a nenávistných útoků na školách o 89 %. Mnozí proto volají po dalších opatřeních. Nejen ve smyslu podpoření učitelů v otázce, jak se lépe vypořádat a pracovat s těmito typy útoků, ale také pokud jde o vybavení dětí lepším vzděláním a porozuměním rasismu i britskému multikulturnímu odkazu.
Nedávné šetření na toto téma mezi učiteli upozornilo na „nedostatek sebedůvěry, výcviku a podpory“ v této oblasti. Dotazovaní učitelé se „v drtivé většině shodli“ na tom, že protirasistická výchova by měla být součástí kurikula. 90 % učitelů věří, že toto je cesta kupředu. Jeden z učitelů uvedl: „Snažím se o to celé roky. Domnívám se, že to má nejvyšší důležitost. Nicméně učitelský sbor se diskusím o rase a náboženství převážně vyhýbá ze strachu, že píchne do vosího hnízda.“
Rasistické klima
Skotská vláda problém zkoumala hlouběji. Výzkumníci z edinburského Moray House School of Education před časem předložili důkazy komisi pro rovnost a lidská práva ve skotském parlamentu a požadovali, aby „se problematika ‚rasy‘ výslovně vrátila na pořad jednání“ ve školách, a mohlo se tak bojovat proti rasistickým názorům ve školní třídě. Dodali, že učitelé se v současné době „zdráhají a obávají“ řešit rasismus ve třídě a volají po aktualizovaných doporučeních. Mluvili také o potřebě lepšího způsobu zaznamenávání rasově motivované šikany a obtěžování na školách.
Ve zvláštním návrhu určeném komisi uvedl Skotský vzdělávací institut (učitelský svaz), že štvavý jazyk politiků a médií může rovněž podněcovat rasovou šikanu na školách. Zpráva obsahovala následující: „Současný politický diskurz okolo imigrace vytváří klima, které nahrává šikaně a pronásledování dětí uprchlíků a žadatelů o azyl a dětí viditelně či slyšitelně pocházejících z etnických menšin, které buď jsou uprchlíky či migranty, nebo jsou tak vnímané. Obáváme se, že příběhy o „migrantech“ v bulvárních médiích vystavují určité děti většímu riziku šikany a pronásledování.“ Jako odpověď na to vytvořil Skotský vzdělávací institut tři průvodce pro různé věkové kategorie, které mají pomoci bojovat s mylnými představami o imigraci a žadatelích o azyl. Průvodci putují do všech mateřských, základních a středních škol i univerzit ve Skotsku.
Protirasistické kurikulum
Je zájem také o to, aby problematika více prolínala celým kurikulem. Asociace učitelů a přednášejících nedávno uskutečnila na toto téma šetření. Ukázalo, že 84 % dotázaných učitelů si myslí, že vyučování o zločinech z nenávisti, nenávistných výrocích a diskriminaci by mělo být součástí povinných vyučovacích hodin vztahujících se k tématu. 33 % dotázaných učitelů v tomtéž šetření uvedlo, že neprošli žádným výcvikem, jak pracovat se zločiny z nenávisti či nenávistnými projevy, nicméně nějaký výcvik by rádi absolvovali. Mary Bousted, generální tajemnice Asociace učitelů a přednášejících, se v návaznosti na to vyjádřila takto: „Vláda musí vydat aktualizované pokyny, které budou zahrnovat diskusi na téma zločinů z nenávisti a nenávistných výroků a podporovat kritické myšlení.“
Podobně národní projekt Tell MAMA, který zajišťuje evidenci a měření protimuslimských útoků ve Spojeném království, se domnívá, že školní inspekce (Ofsted) i ministerstvo školství by měly zohledňovat protimuslimskou šikanu a nenávistné jednání ve svém hodnocení škol. To by zaručilo, že pedagogičtí pracovníci budou adekvátně vyškoleni k tomu, aby rozpoznali problém a bojovali proti předsudkům vůči muslimům ve školní třídě. A obzvláště důležité to je vzhledem ke skutečnosti, na kterou poukázala data z projektu Tell MAMA, a to, že nejvíce útoků se dopouštějí pachatelé mezi 13 a 18 lety.
Mluvit o rasismu
Zavedením takových programů do škol by se děti mohly učit o trvalém i měnícím se charakteru rasismu v britské společnosti. Programy zaměřené na boj s rasismem by je mohly podpořit v získávání lepšího povědomí o historicky multikulturní povaze britské společnosti v průběhu staletí, včetně vlivu a pozitivního dopadu, který to mělo na společnost Spojeného království. Děti by se měly také dobrat vlastní podstaty problému, aby lépe rozuměly tomu, co rasismus vlastně je: diskutovat o tématech, jako je například to, že rasismus se nezakládá vždy na barvě pleti a že „rasa“ je sociální konstrukt.
Ale myšlenky stranou. Vzhledem k nově zvýšené míře rasismu, který se hojně odehrává jak na ulicích, tak ve školních třídách, je třeba tyto programy zavést raději dříve než později.