Lucemburští žáci mají k rozvoji kompetencí STEM nespočet příležitostí. Ministerstvo školství se na ně totiž zaměřilo ve své šestibodové strategii. Dokáže žáky motivovat, aby si tuto oblast zvolili pro svou kariéru?
Ačkoliv mají lucemburští žáci pozitivní vztah k předmětům STEM (tj. přírodním vědám, technice, inženýrským oborům a matematice), kariéru v této oblasti volí jen zlomek z nich. Rozvoji a propagaci oblasti proto Lucembursko věnuje značnou pozornost. Lucemburské ministerstvo školství dokonce problematiku zahrnulo do své strategie ve formě šesti podpůrných bodů.
V oblasti vědecké kultury chce ministerstvo utvářet pozitivní postoje žáků k přírodním vědám. Zasazuje se o to vysoký počet větších či menších projektů zaměřených na vědu. Vzdělávací kancelář Evropské vesmírné agentury například poskytuje vzdělávací materiály pro žáky a inspiraci pro učitele k tématu vesmíru. Lucemburské centrum vědy zase usiluje o to, aby každá školní třída absolvovala alespoň jednou ročně některý z jeho workshopů z oblasti STEM. Pestrou nabídkou disponuje i Národní přírodovědné muzeum, jehož zaměstnanci mimo jiné docházejí vzdělávat žáky přímo do škol. Kromě toho však na lucemburské vzdělávací scéně figuruje velké množství menších vzdělávacích projektů, které na popud ministerstva školství spolupracují a podílejí se například na pořádání týdne vědy.
Za účelem zlepšování podmínek vzdělávání v oblasti STEM je potřeba sledovat také semiformální a neformální vzdělávací prostředí a využívat jeho potenciál. Tuto snahu ilustruje zakládání různě zaměřených tvůrčích center na školách, jejichž smyslem je podporovat žáky ve vědeckých projektech, které následně mohou prezentovat na vědeckých veletrzích. Různé neziskové organizace zase nabízejí kluby či kroužky zaměřené na programování.
Neopominutelným bodem je zkvalitňování kurikula. Lucembursko proto v roce 2017 zavedlo nové zaměření pro „klasický“ proud středního vzdělávání, které má žáky připravit na kariéru v oblasti digitálních technologií, a to s pomocí vzdělávacích strategií umožňujících aktivní učení žáka. Na úrovni základních škol se zase daří zvyšovat motivaci žáků při výuce matematiky prostřednictvím výukového prostředí MathemaTIC.
Podle ministerské strategie je rovněž třeba vytvářet předpoklady pro to, aby se školy mohly rozvíjet. V Lucembursku mají například školy možnost na základě mimořádného přínosu ke vzdělávání STEM získat známku „Future Hub“, pod kterou se pak prezentují. Většina aktivit v oblasti STEM se však neobejde bez techniky. Z toho důvodu dotuje lucemburské ministerstvo školství nákup počítačů a dalších zařízení pro žáky, které naleznou uplatnění i v dalších předmětech. Po dokončení školy si žáci mohou navíc své zařízení odkoupit.
Strategie nezapomíná ani na učitele coby hlavní aktéry vzdělávání. Například SciTeach Center pod Lucemburskou univerzitou poskytuje učitelům základních škol vzdělávací a metodické materiály a školení od odborníků na vzdělávání. Rozšířila se také nabídka kurzů dalšího vzdělávání v souvislosti s navýšením hodin povinného vzdělávání učitelů (z 8 hodin za rok na 48 hodin během tří let). Nemusí se však jednat pouze o kurzy ‒ do dalšího vzdělávání nově patří i činnosti založené na sdílení zkušeností (např. hospitace, networking).
Poslední bod strategického dokumentu se věnuje podpoře budoucích odborníků v oblasti STEM. K tomu přispívá zejména systém volby specializace u odborné i „klasické“ cesty středního vzdělávání. Specializace nově lépe pokrývají oblast STEM a mají zajistit absolventy, po nichž je na trhu práce poptávka. Zároveň díky novému uspořádání nabídky středních škol se mohou žáci „klasické“ vzdělávací cesty více potkávat s odborně zaměřenými učiteli. Pro kariéru v oblasti STEM se žáky snaží přitáhnout také progresivní pedagogické přístupy i různé vědecké olympiády a soutěže. Nicméně žáci se kariéře v těchto oblastech nadále spíše vyhýbají, přestože si na střední škole vybírají související zaměření.
Lucembursko ke vzdělávání STEM přistupuje holisticky a zaměřuje se na vědeckou kulturu, vzdělávací podmínky, kurikulum, rozvoj škol, postavení učitelů a podporu excelence. Kromě toho by žáci měli být s oblastí STEM seznamováni včas a při jejich vzdělávání by se měly uplatňovat pedagogické metody orientované na žáka, včetně badatelsky orientované výuky.